Po opuštění hlavní silnice ze Şanlıurfa chvíli trvá, než dorazíte do Harranu. První, co uvidíte, jsou městské hradby a část hradu, která je v současnosti restaurována. Nebyla to moje první návštěva Harranu; poprvé jsem šel asi před pěti lety. Tehdy starý řemeslník pracoval na obnově jednoho z těch starých tradičních stavěných domů.
Minulý týden jsem jel do Şanlıurfy, možná v tuto chvíli nepříliš oblíbené destinace vzhledem k situaci v Sýrii. Ale rozhodl jsem se jít a porozhlédnout se po této fascinující provincii. Dnes všichni mluví o Göbeklitepe, ale já jsem toto 12,000 XNUMX let staré místo nenavštívil. Místo toho jsem šel do Harranu a jeskyní Bazda; dvě místa, která k sobě neoddělitelně patří. Legrační je, že při jízdě směrem na Harran a Bazda nečekáte, že narazíte na tak historicky významné místo. Krajina je nudná; rozlehlá rovina obklopená suchými kopci. Ale právě tato oblast změnila historii a s trochou fantazie se můžete vrátit v čase, chcete-li. Není to složité; Zavřete oči a představte si… Po opuštění hlavní silnice ze Şanlıurfy chvíli trvá, než dorazíte do Harranu. První, co uvidíte, jsou městské hradby a část hradu, která je v současnosti restaurována.
Nebyla to moje první návštěva Harranu; poprvé jsem šel asi před pěti lety. Tehdy starý řemeslník pracoval na obnově jednoho z těch starých tradičních stavěných domů. V Turecku zůstal jen jeden z těchto řemeslníků a bylo mi opravdovou ctí, že jsem mohl pomoci tomuto chlapíkovi dokončit tento krásný dům.
Obnova starého domu
Seděli jsme na střeše cihlu po cihle a postupovali jsme nahoru. Na zem k nám nějaký muž házel cihly, předal jsem je řemeslníkovi, který je kus po kuse umístil na místo a „přilepil“ mokrou směsí klasů. Kolik lidí může říct, že pomohli obnovit starý dům Harranů?
Tentokrát jsem takové štěstí neměl. Domy neprováděl žádný řemeslník a navíc při návštěvě Harranu začalo pršet. Ale byl tu rozdíl oproti před pěti lety. Zatímco před pěti lety jsem za celý den strávený v Harranu neviděl jediného turistu, tentokrát přijížděl jeden autobus za druhým s turisty.
Viděl jsem je přicházet na starou univerzitu a procházet se bez cíle. Povinni provést celou prohlídku oblasti, která je známá jako univerzita, se ji snaží dokončit co nejdříve. Musím přiznat; je mnohem zábavnější procházet se mezi starými zbytky univerzity, ale ta byla nedávno uzavřena. Padající kameny podle místního průvodce (předpokládám, že mu je devět let) zranily několik turistů a poté tuto oblast uzavřeli. Je to škoda, ale chápu to. Přesto je to škoda. Toto místo má univerzální význam. Právě zde, jak se říká, astronom Al-Batani vypočítal vzdálenost k Měsíci. Také jsem se dozvěděl, že podle vědců to bylo jedno z prvních měst, které bylo založeno po velké povodni.
Mým cílem byly staré domy ve tvaru kužele poblíž univerzity. Když jsem vystoupil z auta, okamžitě mě obklopily děti, jejichž cílem bylo vyprávět něco o Harranovi, aby si vydělali trochu kapesného.
Vůně chleba
Trochu jsem se prošel a pak mě něco upoutalo; byla to vůně chleba. V jednom z domů dvě ženy pekly čerstvý chléb. Měl jsem štěstí; dovolili mi udělat pár fotek a dokonce mi nabídli kousek chleba. Dělali yufku, tenký křupavý chléb, a zatímco jsem jedl yufku, šel jsem směrem k „informačnímu centru Harran“. Právě zde má většina návštěvníků jedinečnou příležitost prohlédnout si staré harranské domy.
Je tu jedna věc, kterou bych rád vzkázal jako vzkaz a doufám, že si to guvernér nebo starosta Harranu přečte a dá důležitost tomu, co píšu: nelíbily se mi elektrické kabely visící ve vzduchu. Harran ve mně vyvolal jakýsi ošuntělý pocit. Pokud by schovali všechny kabely pod půdu a trochu více se starali o udržování Harranu v čistotě, pak by se vzdorovitě po obnově městských hradeb a hradu mohl Harran stát dalším turisticky významným místem.
