Turecko blokuje let izraelského prezidenta Herzoga na summit COP29
Rozhodnutí Turecka odepřít letadlu izraelského prezidenta Isaaca Herzoga přístup do jeho vzdušného prostoru vyvolalo mezi oběma národy obnovené napětí, potvrdili úředníci. K incidentu došlo před konferencí COP29 OSN o změně klimatu, která se konala v Baku v Ázerbájdžánu ve dnech 12. až 13. listopadu.
Zamítnutý požadavek
Izraelské úřady požádaly o povolení, aby Herzogova letadla mohla proletět tureckým vzdušným prostorem na cestě do Baku. Oficiální turecké zdroje potvrdily zamítnutí této žádosti s tím, že „nebylo uděleno povolení k přejezdu“. Zprávu nejprve odhalila ázerbájdžánská média a později ji ověřili turečtí představitelé.
Herzog, od kterého se očekávalo, že povede izraelskou delegaci na summitu, nakonec svou návštěvu zrušil s odkazem na „bezpečnostní obavy“. Navzdory tomu se akce zúčastnili další členové izraelské delegace, včetně ministrů ochrany životního prostředí, energetiky a dopravy. Zůstává nejasné, jakou alternativní letovou trasu použili, ačkoli lety mezi Tel Avivem a Baku nadále fungují bez přerušení.
Zhoršující se vztah
Odepření vzdušného prostoru odráží nedávné zhoršení turecko-izraelských vztahů, navzdory předchozím pokusům o normalizaci. V březnu 2022 se Herzog stal prvním izraelským prezidentem, který navštívil Turecko od roku 2007, což znamenalo krátké tání v desetiletí napjatých vztahů, které byly z velké části způsobeny neshodami ohledně palestinské otázky. V srpnu téhož roku obě země obnovily své velvyslance, což signalizovalo úplnou normalizaci vztahů.
Eskalace konfliktu mezi Hamasem a Izraelem 7. října 2023 však znovu rozdmýchala napětí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, hlasitý zastánce palestinské věci, zesílil svou kritiku izraelské politiky. Rozsáhlé protesty v Turecku proti izraelským akcím dále narušily diplomatické vztahy, což přimělo Izrael k přehodnocení vztahů s Ankarou. Koncem října Izrael oznámil, že nevrátí svého velvyslance do Turecka s odkazem na bezpečnostní obavy.
Turecko zase v listopadu 2023 odvolalo svého velvyslance v Izraeli. Turecko zejména neklasifikuje Hamás jako teroristickou organizaci, což umožňuje jeho politickým vůdcům volně cestovat v rámci země. Tento postoj zůstává předmětem sporu mezi oběma národy, zejména ve světle setkání tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana s nejvyššími představiteli Hamasu na konci října, krátce poté, co izraelské síly zabily vůdce Hamasu Yahyu Sinwara v Gaze.
Implikace pro regionální dynamiku
Odmítnutí izraelské žádosti o vzdušný prostor ze strany Turecka zdůrazňuje křehký stav jeho diplomatických vztahů s Izraelem. Incident také podtrhuje neochvějnou podporu Ankary pro palestinskou věc, protože Erdoğan se nadále staví jako klíčový obhájce Palestinců v regionu.
Zatímco lety mezi Izraelem a Ázerbájdžánem zůstávají nedotčeny, symbolické popření Herzogova nadjezdu podnítilo spekulace o dlouhodobém dopadu na turecko-izraelské vztahy. Jak se bude situace vyvíjet, výsledek pravděpodobně ovlivní regionální geopolitiku, zejména roli Turecka jako prostředníka v záležitostech Blízkého východu.
- Předchozí článek: Žluté vesty opět protestují v Paříži
