Druhá turecká jaderná elektrárna může přilákat investice ze Spojených arabských emirátů za podmínky, že se do projektu zapojí Jižní Korea, říká turecký ministr energetiky Taner Yıldız. Turecko ho plánuje postavit v severní provincii Sinop. Mezi čtyřmi kandidáty se dvě země posunuly vpřed, říká Yıldız.
Spojené arabské emiráty (SAE) by se mohly připojit k projektu výstavby druhé turecké jaderné elektrárny, pokud by se do toho zapojila Jižní Korea, řekl včera turecký ministr energetiky Taner Yıldız na třetím summitu TurkeyEnergy ve středoanatolské provincii Kayseri.
"Úředníci ze Spojených arabských emirátů řekli, že by mohli být partnerem v projektu, pokud Jižní Korea převezme výstavbu jaderné elektrárny," řekl v severním Turecku Taner Yıldız, kterého citovala tisková agentura Anatolia.
Tři rostliny za pět let
Vláda plánuje do pěti let postavit tři jaderné elektrárny v naději, že zabrání možnému nedostatku energie a sníží závislost na zahraničních dodávkách energie. Turecko uzavřelo v roce 2010 dohodu s Ruskem o výstavbě první elektrárny v zemi v Akkuyu v jižní provincii Mersin.
Vláda plánuje postavit druhý reaktor v severním Turecku, poblíž Černého moře Sinop, ale zatím neoznámila umístění třetího reaktoru. Ankara o výstavbě druhé elektrárny jedná s řadou zemí včetně Jižní Koreje, Číny a Japonska.
Ze čtyř zemí, které mají zájem o výběrové řízení na druhou jadernou elektrárnu, dvě z nich postoupily, řekl Yıldız.
Jaderná elektrárna, která se má postavit v Akkuyu, nezvýší závislost Turecka na ruské energii, ale naopak ji sníží, řekl Yıldız podle tiskové agentury Anatolia s tím, že Turecko nedávno podepsalo se Spojenými arabskými emiráty dohodu o výrobě elektrická energie z uhlí na uhelném poli Afşin Elbistan v jižním Turecku. Jakmile bude dosaženo trvalé dohody, SAE investují do regionu 5 miliard dolarů, což se stane největší arabskou investicí v oblasti energetiky v Turecku, řekl.
Studie o trase a partnerství transanatolského plynovodu (TANAP) v současnosti pokračují, řekl, a k projektu se mohou připojit energetické giganty BP a Total. „Naše politika s Ruskem, Íránem a Sýrií může být odlišná, nicméně spolupráce v energetické oblasti pokračuje a je izolována od politiky. Onehdy, když byl přerušen tok ázerbájdžánského i íránského plynu, po naší žádosti z Ruska Moskva zvýšila množství toku plynu 1.5krát,“ odpověděl Yıldız na otázku týkající se syrského letadla, které bylo nuceno přistát v Ankaře 11. října.
(Hürriyet Daily News)
